Mentalní anorexie #1
Duševní nemoc, která ničí život milionům dívkám a chlapcům ale i ženám a mužům po celém světě.
V dnešní době se bohužel jedná o velmi časté onemocnění a následky nejsou zrovna pěkného rázu...
Spolu s pár dalšími nemocemi se řadí do skupiny poruch příjmu potravy, kdy člověk záměrně odmítá příjem potravy a tekutin za účelem snížení tělesné hmotnosti, má zkreslený obrázek o svém těle, cítí se tlustý a hnusný, má potřebu podobat se vyhublým modelkám na molech, v pokročilé fázi ho trápí pocit méněcennosti a totální frustrace.
Nejedná se pouze o nějaké diety, to že se jednou, dvakrát nenajím, neznamená že hned trpím anorexií, ale je to dlouhodobá psychická porucha protože dotyčný je přesvědčený o tom že je tlustý navzdory tomu jak jeho tělo vypadá. Může si uvědomovat že něco není v pořádku ale velice těžko si sám sobě přizná že jeho problémy jsou tak závažné.
Často se taky až nadměrně věnuje cvičení, sportu a pohybu jako takovému. Je schopný denně cvičit třeba 2-3 hodiny(teda pokud toho fyzicky vůbec je schopný), aby vydal co největší množství energie z už tak malého kalorického příjmu. Málo jídla a tekutin v kombinaci s extrémní dávkou pohybové aktivity, a výsledek?
V první řadě extrémní úbytek na váze, únava, psychická vyčerpanost, přecitlivělost, u dívek dočasná nebo úplná ztráta menstruace, nechuť k jakýmkoliv jiným aktivitám než sportovním, stranění se komunikace s druhými(a to jsem samozřejmě vyjmenovala jen pár projevů, je toho mnohem víc a u každého jedince to má trochu jiný průběh), u velice citově založených lidí až deprese či sebepoškozování.
Ale mnohem méně nápadné jsou dopady na naše tělo. Na to, co se v něm děje když mu dlouhodobě nedodáváte dostatek paliva, živin, vitamínů a minerálů a šokujete ho(v porovnání s přijmem) brutálním výdejem energie. V tom nejhorším případě může dojít až k poruchám spánku, nedostatku červených krvinek, nízkému tlaku,snížení hustoty kostí, pomalé srdeční frekvenci, poruchám srdečního rytmu a v nejhorším případě i infarktu...
Za největší zvrácenost dnešní doby považuji trend hubenost=krása a úspěch. Média nám všude možně na televizních obrazovkách, v časopisech či různých internetových fórech věčně cpou kdejaké vychrtliny, kterým chrastí kosti. Protože kdo v dnešní době není hubený, není prostě in...A pak je asi hodně překvapivý že se s touhle psychickou nemocí potýká taková spousta lidí, když mají každý den takovouhle dávku masáže z televizních obrazovek a bůhvíčeho dalšího. Není se pak čemu divit, člověk chce taky vypadat tak dokonale, mít krásně hubené ruce, ploché bříško, mezeru mezi stehny, hezčí zadek a křivky boků, zkrátka vypadat tak dokonale jako ty slečny z reklam na různé zázračné krémy a zdravé svačinky a cereálie (které jsou ve skutečnosti asi tak stejně zdravé jako Twix nebo Milka, no dobře to zas ne ale i když tam nacpou 15% ovesných vloček, 5% otrub a pro změnu nějakou tu chemii a cukry,...tak to úplně zdravý jak se může z úžasné reklamy zdát taky neni, ale to rozeberu až jindy). A takovéhle postupné zpracovávání nás naším okolím potom vede k tomu že nastoupíme do vlaku, který se žene obrovskou rychlostí a my nevíme jak z něj vyskočit a čím jede rychleji tím je to těžší a těžší.
Myslím, že nebýt nátlaku médií a okolí, nebýt rozdílů které mezi námi někteří dělají by se většina lidí třeba touhle špatnou cestou neubíralo.
Jak asi vidno, i já jsem si prošla určitou fází mentální anorexie a dalšíma poruchama. A i když z toho nejsem ještě úplně venku, nejhorší mám(snad!) za sebou a už nikdy bych se do toho srabu nechtěla zase dostat. Člověk který to nezažije na vlastní kůži, a může si pročítat denně miliony článků a zkoušet se jakkoliv vžít do situace, neví co to znamená trpět mentální anorexií. A nedokáže úplně pochopit myšlenkové pochody s ní spojené. Ani já to nechápala, dokud jsem to nezažila. Ale o tom až jindy.
Myslím si, že neexistuje žádný přesný recept jak se zbavit anorexie, jedině asi(a to si někdo asi řekne "to si strč za klobouk, to sem věděl/a taky":D) bojovat. Bohužel nic jinýho než poprat se s tím, snažit se tomu vzdorovat a dělat malé krůčky vpřed prostě neexistuje.
Takže držím všechny palce co mám a doufám že svůj boj vyhrajete.
A všichni lidé, co se z toho dostali, ty obdivuji a smekám před nimi!
V dnešní době se bohužel jedná o velmi časté onemocnění a následky nejsou zrovna pěkného rázu...
Nejedná se pouze o nějaké diety, to že se jednou, dvakrát nenajím, neznamená že hned trpím anorexií, ale je to dlouhodobá psychická porucha protože dotyčný je přesvědčený o tom že je tlustý navzdory tomu jak jeho tělo vypadá. Může si uvědomovat že něco není v pořádku ale velice těžko si sám sobě přizná že jeho problémy jsou tak závažné.
Často se taky až nadměrně věnuje cvičení, sportu a pohybu jako takovému. Je schopný denně cvičit třeba 2-3 hodiny(teda pokud toho fyzicky vůbec je schopný), aby vydal co největší množství energie z už tak malého kalorického příjmu. Málo jídla a tekutin v kombinaci s extrémní dávkou pohybové aktivity, a výsledek?
V první řadě extrémní úbytek na váze, únava, psychická vyčerpanost, přecitlivělost, u dívek dočasná nebo úplná ztráta menstruace, nechuť k jakýmkoliv jiným aktivitám než sportovním, stranění se komunikace s druhými(a to jsem samozřejmě vyjmenovala jen pár projevů, je toho mnohem víc a u každého jedince to má trochu jiný průběh), u velice citově založených lidí až deprese či sebepoškozování.
Ale mnohem méně nápadné jsou dopady na naše tělo. Na to, co se v něm děje když mu dlouhodobě nedodáváte dostatek paliva, živin, vitamínů a minerálů a šokujete ho(v porovnání s přijmem) brutálním výdejem energie. V tom nejhorším případě může dojít až k poruchám spánku, nedostatku červených krvinek, nízkému tlaku,snížení hustoty kostí, pomalé srdeční frekvenci, poruchám srdečního rytmu a v nejhorším případě i infarktu...
Za největší zvrácenost dnešní doby považuji trend hubenost=krása a úspěch. Média nám všude možně na televizních obrazovkách, v časopisech či různých internetových fórech věčně cpou kdejaké vychrtliny, kterým chrastí kosti. Protože kdo v dnešní době není hubený, není prostě in...A pak je asi hodně překvapivý že se s touhle psychickou nemocí potýká taková spousta lidí, když mají každý den takovouhle dávku masáže z televizních obrazovek a bůhvíčeho dalšího. Není se pak čemu divit, člověk chce taky vypadat tak dokonale, mít krásně hubené ruce, ploché bříško, mezeru mezi stehny, hezčí zadek a křivky boků, zkrátka vypadat tak dokonale jako ty slečny z reklam na různé zázračné krémy a zdravé svačinky a cereálie (
Myslím, že nebýt nátlaku médií a okolí, nebýt rozdílů které mezi námi někteří dělají by se většina lidí třeba touhle špatnou cestou neubíralo.
Jak asi vidno, i já jsem si prošla určitou fází mentální anorexie a dalšíma poruchama. A i když z toho nejsem ještě úplně venku, nejhorší mám(snad!) za sebou a už nikdy bych se do toho srabu nechtěla zase dostat. Člověk který to nezažije na vlastní kůži, a může si pročítat denně miliony článků a zkoušet se jakkoliv vžít do situace, neví co to znamená trpět mentální anorexií. A nedokáže úplně pochopit myšlenkové pochody s ní spojené. Ani já to nechápala, dokud jsem to nezažila. Ale o tom až jindy.
Myslím si, že neexistuje žádný přesný recept jak se zbavit anorexie, jedině asi(a to si někdo asi řekne "to si strč za klobouk, to sem věděl/a taky":D) bojovat. Bohužel nic jinýho než poprat se s tím, snažit se tomu vzdorovat a dělat malé krůčky vpřed prostě neexistuje.
Takže držím všechny palce co mám a doufám že svůj boj vyhrajete.
A všichni lidé, co se z toho dostali, ty obdivuji a smekám před nimi!
Komentáře
Okomentovat